Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Libye: dilema mezi čertem a ďáblem

21. 03. 2011 5:30:00
Útok západních stíhaček na Libyi podnítil mnoho odsudků a výkřiků proti „dalšímu kovbojskému vměšování do suverénního státu“. Dokonce i někteří redaktoři iDNES tomu pohledu fandí, soudě alespoň podle odstínu informací, které vybírají na web svého listu.
Kaddáfího jednotky před útokem na povstalecké BengházíKaddáfího jednotky před útokem na povstalecké Benghází

Objevují se komentáře blogerů, že za vším je napoleonský komplex francouzského presidenta Sarkozyho (teorie: za vším hledej ego), nebo zájem vyhnat nahoru cenu ropy, nebo vyrvat Libyjcům jejich ropná pole úplně (teorie: za vším hledej ropu), názory, že Arabové nějakou formu diktatury potřebují a demokracie pro ně není vhodná (teorie: my jsme lepší než ti špinaví usmrkanci) nebo že už to bylo stejně všechno naplánováno za strany USA a my se teď díváme jen na jejich divadlo (teorie: za vším hledej spiknutí).

Nemusíme mít v lásce Francouze, můžeme připustit, že Sarkozyho pohání více osobní ješitnost "vstoupit do dějin", než zájem o "libyjský lid". Nemusíme mít rádi USA, protože nás dráždí z nějakého důvodu jejich síla, nebo naopak EU pro její slabost. Všechny ty averze se kupodivu hlavního momentu nedotýkají: dilematu, kterému museli čelit západní síly ve čtvrtek 17.3.2011, kdy rozhodnutí pravděpodobně padlo:

Osudný čtvrtek sedmnáctého

Poté, co revolucí vzplanula celá země, Kaddáfí v úspěšné protiofenzívě porážel tanky a bombardováním jedno město za druhým, ve čtvrtek stál před branami posledního centra odporu. V ten okamžik vyzýval k bezpodmínečné kapitulaci, jinak nebude mít „s nikým slitování“. Takové podmínky by nepřekvapily z úst středověkého dobyvatele, v 21. století však okolním mocnostem dávají jen nepříjemná dilemata na výběr:

1) Nechat věci být. Kaddáfí téměř jistě dobude Benghází a provede okamžitou čistku mezi poraženými, počty mrtvých mohou jít do stovek nebo tisíců. Vzdorné Kyrenaice nikdy nedůvěřoval, že po povstání půjde o plošnou věc lze dovodit z jeho prohlášení o „prohlídkách každého domu“. Pokud k masakru nedojde v prvních hodinách, musí k němu sáhnout v nejbližších dnech po vojenském vítězství, protože většina národa svým příklonem k rebelům prokázala neloajalitu a ta se jinak, než drastickým terorem zvládnout nedá. Vývoj v Libyji překročil už před měsícem Rubikon a nelze jej vrátit zpět do ospalého poklidu isolované diktatury. Ač by si to nejen Kaddáfí, ale možná i leckteré západní země přály.

2) Zasáhnout alespoň nějakým minimálním způsobem (tím bezletová zóna je), zbavit Kaddáfího ze vzduchu jeho nejtěžších zbraní (letadla a tanky) a umožnit tak povstalcům, aby věc dokončili už vyrovnanějšími prostředky na zemi sami.

Žádné jiné rozumější alternativy ve čtvrtek sedmnáctého nebyly a času zbývalo jen několik hodin.

Pokud by nechal věci být, riziko masakru a čistek bylo neúnosně veliké. A s ním i obvinění Západu, že nic neudělal, i když mohl. Už několikrát se tak stalo – vzpoměňme na Srebrenicu, kde Srbové povraždili tisíce muslimů nebo na Rwandu, kde Hutuové vyvraždili statisíce Tutsiů. V obou případech byl Západ obviněn z trestuhodné nečinnosti a krev obětí padla i na něj – chtě nechtě. Jako stigma si to nese dodnes.

Pokud zasáhne, bude Západ obviněn stejně – z vměšování do arabských věcí, z chtivosti po ropě, z násilného exportu demokracie, z neokolonialismu, apod.

Západní země mají obrovskou vojenskou moc. S ní i odpovědnost - ať chtějí nebo ne. Bylo by krásné mít moc bez zodpovědnosti, ale takto svět bohužel nefunguje. Když uvidíte na chodníku zraněného a jen ho obejdete, jste spoluviníkem jeho smrti. Když se sehnete a pomůžete, jdete do rizika, že po vaší „pomoci“ raněný sice nezemře ale ochrne, nebo že zemře ještě rychleji. Těžko vám pomohou stesky, že byste nejradši žádného raněného nepotkali – osud vám ho postavil do cesty a každá varianta je nepříjemná.

Zrovna tak je Libye zmítaná revolucí pro západní spojence oním raněným, postaveným do cesty. Nikdo si to nepřál, ale stalo se. Ať by se Západ rozhodl jakkoliv, díky své moci by byl obviněn stejně. Když by svou moc nepoužil, zrovna tak, i když ji použije.

Nyní vybral jen tu méně špatnou ze všech špatných variant.

Autor: Vít Kučík | pondělí 21.3.2011 5:30 | karma článku: 21.86 | přečteno: 2555x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jaroslav Chudáček

Češi, Moravané a Slezané si nezaslouží dobrou vládu

Včera a dnes proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Téměř 40% právoplatných voličů se neráčilo k volbám dostavit.

21.10.2017 v 18:35 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 527 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Role jedné ženy v kurdských dějinách a v současnosti

Kolik těch psychopatických žen nechalo za sebou nesmazatelné stopy v našich lidských dějinách a vsoučasnosti ?

21.10.2017 v 13:15 | Karma článku: 6.71 | Přečteno: 208 | Diskuse

Petr Skoupil

Zoufalství jednoho volebního hlasu

Můj volební hlas je zoufalý. Volební místnosti se za několik hodin zavřou a on stále neví, koho si vybrat, aby nepropadl a nerozdělili si jej ty strany, které by rozhodně nikdy nevybral.

21.10.2017 v 11:02 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 453 |

Tomáš Vyoral

Trumf zeleného mužíčka. Nejsem srab! Jsem gay... kalkulátor a populista. Homofobové jedni!

Matěj Stropnický se po deseti letech rozhodl nebýt srabem a chvíli před volbami tasil trumf! Je homosexuál! A ještě k tomu účelově populistický. Že by se mu zachtělo nějakého procenta od LGBT-XYZ komunity?

21.10.2017 v 10:35 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 1457 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Šéfové EU jednou udělali dobrou věc

Juncker, Tusk a Tajani ve španělském Oviedu jasně podpořili španělskou vládu a právní stát proti katalánským separatistům. Výjimečně dávám palec nahoru.

21.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 394 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6101
Studoval jsem a pracoval v Praze v IT a logistice... momentálně se svou rodinou žiji na úpatí Dolomit v severní Itálii


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.