Neviditelný blahobyt a přežraná společnost
To je jen malý příklad z tisíce maličkostí. Lidé jsou nespokojení, že v lednu neseženou jahody (a když ano, že jsou drahé), že hruškový jogurt je jen ten od Danone a ne ten hruškový od Müllera, vyděšený chlap volá mobilem od regálu těstovin, že nemají ta kolínka bez vroubků, ale jen ty s vroubkama, jestli nemá skočit do auta a sjet pro ně do sousedního města...
Nejde o to, že by to byl problém jen nějakých rozmazlených Italů – všude v Evropě, včetně Čech – je to podobné. Nepíši o rozdílu mezi „bohatým“ Západem a „chudým“ Východem... z tohoto rozdílu se v praktickém životě zbývá stále více už jen mýtus. Zdejší podhorské údolí u Vicenzy je sice z hlediska zaměstnaneckých příjmů bohatší, než řekněme naše Vysočina, zato Praha by ho mohla strčit do kapsy. Mluvím o materielním skoku během jediné generace, který je tady obrovský, u nás však snad ještě větší.
Ekonom ČSOB Tomáš Sedláček je sugestivní chlapík, užívá trefné příměry a hovoří o problému společnosti, přesycené spotřebou a přitom stále méně spokojené. Hovoří o dvaceti letech ekonomického růstu, kdy jsme bohatli tak, jako nikdy v dějinách. Všichni. Evropané, Italové, i Češi, Američané dokonce dvojnásob, na dluh. A to že nelze dělat donekonečna. Ekonom Sedláček lidem doporučuje půst. Vládě ovšem radí rozpumpovat růst.
Z hlediska makročísel jsme bohatli a často si žili nad poměry. To se spoustě lidí nezdá. Kam se skryl ten blahobyt z mikropohledu všedního života?
Máme ve všem větší výběr. Jednotlivé věci jsou výkonnější a pracujeme na ně méně než kdysi. Problém je v tom, že je nesrovnatelně více příležitostí k utrácení.
Jídlo: před 20ti lety na něj padla až polovina rodinného příjmu. Dnes je to třetina, čtvrtina. Ovšem až další čtvrtina dnes padá na komunikace (mobil, internet, kabelová TV), o čem se kdysi ani nesnilo.
Nebo drogerie: za svého dětství pamatuji mýdlo a šampon. Nic víc. Dnes máme u vany na každý typ vlasů specielní šampon, dále kondicioner a balzám, pěnu do koupele, sůl do koupele, tekuté mýdlo na ruce, sprchový gel na tělo, tělové mléko, a zvlášť šampon na intimní partii.
Sportovní pomůcky: dříve jsem drandil na universálním kole v trenýrkách nebo teplácích. Dnes je na hory mountain-bike, na asfalt rychlostní kolo s carbonovou vidlicí, cyklistické kalhoty s vycpaným rozkrokem, cyklistické triko s odsáváním potu, cyklistické boty s klipsnou, cyklistické rukavice , cyklistická přilba a cyklistické brýle. Zvláštní speciální sadu oblečení zvlášť potřebujete do posilovny, na běhání, na lyže nebo skateboard. Když jsem jednou vstoupil ve starých trenclích do posilovny... no, vypadal jsem v tom specializovaném spolku dost divně...
Speciálním případem je tzv. Nová kancelářská vrstva. Jde o mladou a střední generaci, pracující v kancelářích Prahy, ale i větších krajských měst, mající vesměs slušné příjmy a jejíž životní styl se nejvíce blíží evropskému průměru. V konzumu. Vím o čem mluvím, sám jsem do její pražské varianty 10 let patřil. Jezdí na lyže do Alp, za teplem k Rudému moři, do Tunisu nebo Španělska, případně si během roku odskočí na víkend do nějakého evropského města (když jsou ty letenky teď tak levné...). Mobil, notebook, přehrávač MP4 a další nezbytnosti mění za méně než 2 roky... Pracují v nových palácích ze skla a oceli a zkuste si tam přinést rendlík s knedlíkama od večeře... :)) Proto kolega skočí pro bagety, pizzu nebo se jde společně na oběd do restaurace...i přes to, že firma přispívá na stravenky, to něco stojí. Každý den. V rámci sociální hygieny provozuje 3-4 moderní sporty s odpovídající výbavou a oblečením (viz výše), účastní se nárazových aktivit jako skákání z letadla a mostu, paintball nebo alespoň firemní bowling. Desetitisíce lidí. Nejčastější konzumenti hypoték, spotřebních úvěrů a překročených limitů na účtu.
Současná ekonomická krize znamená, že se tento zběsilý kolotoč spotřeby pro ještě větší spotřebu (jak lze laicky přeložit vládní „stimulace růstu ekonomiky) o něco zpomalí. Nikdo nebude mít hlad, většinou nebude muset ani slevit ze svého spotřebního standardu. To nejhorší, co se může stát, je, že přijde o místo v nepříliš efektivním podniku a stát jej bude platit, dokud si nenajde práci novou. I tato nezaměstnaná menšina však bude po dobu nezaměstnanosti kupovat a jíst stejné potraviny, bude dále psát SMSky ze stejného mobilu, užívat bytu, auta, kola, elektřiny stejně jako dřív. Možná odloží dovolenou v cizině nebo výměnu auta.
V tom spočívá ona neviditelnost blahobytu a zároveň neštěstí naší doby... Mám více, než jsem měl v dětství, více, než měl můj otec, děd a jakýkoli předek. Více výběru, více kvality, více množství. Ale místo uspokojení cítím frustraci. Přede mnou se s každou získanou věcí rozšiřuje propast toho, co „nutně“ potřebuji a ještě nemám. Příčina tkví v prazákladu lidské povahy – na vše lepší si bleskově zvykne a povýší to na normu. Vše ostatní je automaticky horší a nepřijatelné.
Nejsem apoštolem boje proti konzumu. Ani zenovým mágem, který levituje nad světským shonem a káže odříkání. Sedím s vámi také u stolu a s celou kumpanií si vesele cpu břicho. Nechť se lidé přecpou k smrti nebo nechť si hladoví podle své diety. Nechť mají svobodnou volbu.
To co chci, je ukázat, u jak bohatého stolu sedíme (aniž bychom si to uvědomili). Že už ani nejíme z hladu, ale vymýšlíme si delikatesy, abychom trumfli sousední stůl. Třeseme se strachy ze změny, kterou nazýváme krizí, byť je to jen přestávka mezi jedním a druhým, ještě skvělejším chodem, který číšník servíruje. A že pokud nechceme přímo přestat jíst a držet půst, je dobré tu a tam otevřít oči a nechat se zasáhnout zábleskem uspokojení. Abychom přes všechen stres a fňukání z té žranice alespoň občas něco měli.
Vít Kučík
Asadova strategie vychází, donutí Obamu ke spolupráci.
Bašár Asad se od počátku občanské války ve své zemi stavěl do role bojovníka proti islámskému radikalismu, A to i v její počáteční fázi, kdy opozice nebyla radikalizovaná a už vůbec ne islamisticky fundamentalistická. Jeho první strategie však nenesla úspěch - Západ jeho rétorice (oprávněně) neuvěřil a země sunnitského islámu zatím vyzbrojily opozici natolik, že to vypadalo na neřešitelný vojenský pat.
Vít Kučík
Noam Chomsky - mnoho pokřiku pro nic
Noam Chomsky je marxistický protiamerický a protiizraelský radikál, a kdo to ví, ten nemohl být jeho olomouckými výroky překvapen. Celé nedorozumění (které je příčinou "skandálu") tkví v tom, že jej česká média uvedla jako "nejvlivnějšího intelektuála naší doby" a "profesora věhlasné americké university", což v českých duších vytváří o člověku podstatně jiný obraz, než škatulka "protiamerický radikál".
Vít Kučík
Volby 2013: Co o nich věděl Mojžíš...
Výsledek českých voleb: přes čtvrtinu hlasů získali populisté bez hlubšího politického programu, bez jasné politické ideologie a bez vlastní strany -Babišovo ANO a Okamurův Úsvit. Minulý zážitek s VV - přes všechny soudní, špionážní a bulvární dramata - nebyl pro českého voliče dostatečně názorný, proto se jej rozhodl v ještě masívnější verzi zopakovat znovu.
Vít Kučík
Vysoká politika v 5 bodech...
... tak, aby ji pochopili i moji přátelé z hostince Na Hamerniku mezi 1. až 4. pivem (co se jim děje v hlavách od pátého piva výše, to ví jen Pánbůh, na to je i tato logika krátká).
Vít Kučík
Když se chvěje země
I na zemětřesení se dá zvyknout. I když si to Češi neumí představit, protože v Čechách se země nijak zvlášť nechvěje. Platí to však – jako ostatně všechno - jen do jisté míry.
Vít Kučík
Krvavý marketing – vítejme v nové éře
Kausa Breivik: budou se útoky “osamělých vlků” opakovat častěji nebo budou řídnout? A co s tím svobodná společnost může dělat, aniž by přestala být svobodná?
Vít Kučík
iMarxism Now! – bitva o svobodu a autorská práva
Jednou z nejpopulárnějších myšlenek dneška je Svobodné Sdílení Dat. Je natolik sexy, že ji podporuje devět lidí z deseti. Má však svou odvrácenou tvář – druhou stranu mince, která není zatím vidět. Než tedy poddáme její slastné náruči podporou Pirátů nebo Anonymous nebo jiného hnutí, bojujícího proti autorským a patentovým právům, je dobré si tu krasavici prohlédnout ze všech stran.
Vít Kučík
Přelidněná planeta - zbyde nám místo jen ke stání?
Je lidí na naši Zemi „příliš mnoho“, „tak akorát“ anebo naopak „málo“? Množí se lidé bezhlavě „jako potkani“, až se začnou dusit v odpadcích a rvát se o poslední zdroje nebo se usmaží na přehřívající se planetě? Znamená více lidí více nepohodlí a více válek?
Vít Kučík
Úspěšný podnikatel - úspěšný politik?
Miliardář Babiš je naštvaný a jde do politiky. Je jen dalším v řadě úspěšných byznysmenů, kteří „se už na to nemohou dívat“, anebo má reálnou šanci na úspěch?
Vít Kučík
Chvála spekulace (o vrazích z Wall Streetu a nevinné Pretty Woman)
Jsou spekulanti jen parazity, kteří nic neprodukují, vyhánějí ceny nahoru, způsobují krize a bankroty poctivých lidí? Anebo může být i pro „poctivé lidi“ činnost spekulantů požehnáním?
Vít Kučík
Jak pračka rozbila rodinu a dala vzniknout feminismu
I v Čechách prudce roste počet nesezdaných mužů a žen a klesá jejich touha se „vázat“ tím druhým, natož rodit děti. Má to na svědomí morálka, strach z rozvodu nebo obyčejná pračka?
Vít Kučík
Konec Kmotra Bárty?
Vít Bárta odstoupil z pozice ministra dopravy. Znamená to jeho konec v politice nebo jen začátek další kapitoly? A jak tato další kapitola bude vypadat?
Vít Kučík
Korupce – co nabízí ta Vaše strana?
Zveřejníme všechny státní zakázky na Internetu, a bude po korupci. Donutíme strany zprůhlednit účetnictví - a zatočíme s lobbismem. Odtajníme příjmy a platy všech politiků - a zlikvidujeme korupčníky. Tak co, jdete do toho?!
Vít Kučík
Libye: dilema mezi čertem a ďáblem
Útok západních stíhaček na Libyi podnítil mnoho odsudků a výkřiků proti „dalšímu kovbojskému vměšování do suverénního státu“. Dokonce i někteří redaktoři iDNES tomu pohledu fandí, soudě alespoň podle odstínu informací, které vybírají na web svého listu.
Vít Kučík
Facebook a arabský revoluční vítr 2011
Revoluční vlna v arabských zemích, která ve dvou měsících už smetla dvě diktatury, nápadně připomíná revoluční vlnu roku 1989, která odplavila komunistické diktatury východní Evropy.
Vít Kučík
Recykluj! Posílíš přírodu! Nebo mír? Nebo co vlastně?
To, že recyklací nějak pomáháme přírodě, má za samozřejmé téměř každý. Je to heslo zažrané tak hluboko do podvědomí veřejnosti, že je kacířstvím se vůbec ptát po jeho smyslu. Podobně jako socialistické „Buduj vlast – posílíš mír“ znal každý tak důvěrně, že mu přišlo automatické, že socialismus s mírem musí nějak souviset (ač tomu bylo spíše přesně naopak). Jakou souvislost má tedy recyklace odpadu s přírodou, prostředím a naší svobodou?
Vít Kučík
Kdy dojde ropa? Nikdy?!
Světové zásoby ropy stačí na příštích 20 let. Pak pumpy vyschnou. Přijde světová krize, snad i války o kanystr benzínu. Je vám to povědomé? Jistě. Má to však něco společného s realitou? Mohou být zásoby nejen ropy, ale i ostatních surovin opravdu nekonečné?
Vít Kučík
Ochránci zvířat a Matky Země. Obchodníci deštěm, s.r.o.
„Lidstvo je rakovinou na tváři Matky Země. Je parazitem, který si pyšně myslí, že má větší cenu, než jiní živí tvorové. Je nutno bojovat za zájmy zvířat a Přírody, i za cenu potlačení expanzivního lidského druhu!“
Vít Kučík
Roman Joch – kladivo na romská privilegia?
Bude Joch kladivem na romská privilegia, jak veřejnost skrytě očekává? Nebo se jeho představy Romů ani netýkají a jsou „o něčem jiném“ ?
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6363x