Noam Chomsky - mnoho pokřiku pro nic

Noam Chomsky je marxistický protiamerický a protiizraelský radikál, a kdo to ví, ten nemohl být jeho olomouckými výroky překvapen. Celé nedorozumění (které je příčinou "skandálu") tkví v tom, že jej česká média uvedla jako "nejvlivnějšího intelektuála naší doby" a "profesora věhlasné americké university", což v českých duších vytváří o člověku podstatně jiný obraz, než škatulka "protiamerický radikál".

V Čechách je nálepka "profesor americké university" vnímána jako pečeť nejvyšší serioznosti a automaticky jsou takto brány i občanské (tj. neodborné) postoje daného vědce. Faktem je, že západní (tj. americké a zejména evropské) university jsou prolezlé radikálně levicovými akademiky, jejich koncentrace je na akademické půdě vyšší než v běžné společnosti. Západní obyvatelstvo to ví, proto jejich postoje (které by v postkomunistických zemích znamenaly morální discreditaci) bere s rezervou jako výkřiky z panoptika podivných bytostí, které si ze státem chráněných akademických oáz mohou bezstarostně na veřejné útraty bádat a přemýšlet o čem se jim zlíbí. Většina z toho je neužitečný balast, nicméně to je daní za to, že tu a tam něco skutečně užitečného vypadne. 

Z tohoto úhlu se Chomsky a jeho výroky jeví v pochopitelnějším světle. Jeho názor na svět není o nic hodnotnější, nežli názory naší Marty Semelové, kdyby ji ve Spojených státech uváděly titulky "jedna z nejvýznamějších českých političek, vlivná představitelka třetí nejsilnější parlamentní strany se stále rostoucí popularitou, jejiž názory rezonují se čtvrtinou českého obyvatelstva". I v USA je nemalá část radikální populace, které chomského sebemrskačský antiamerikanismus mluví z duše (mimochodem v květinovém období 70. let bylo podobných chomskych v USA nepoměrně více, dnes je to už jen slabší odvar).

I z tohoto pohledu má Chomského "vliv" a "popularita" trochu odlišný a pochopitelnější odstín. Zkrátka každý ke svému, v rámci své názorové platformy může být "populární a vlivný" třeba i Geert Wilders či Vladimir Žirinovski, aniž by je většina umírněné společnosti musela nutně brát vážně. 

Tyto případy mj. ukazují, jak prospěšné může být tzv. "škatulkování", které tak nenávidí sympatizanti "nových" ideových hnutí. Škatulkování, jinak řečeno kategorizace, je užitečný nástroj, jak se orientovat v neznámých, složitých a nepřehledných systémech.

Ideová kategorizace umožňuje si udělat o idejích neznámého člověka, jako je třeba z ameriky přiletivší Chomsky, alespoň rámcovu představu a umožňuje se pak zabývat jednotlivostmi, zda této představě vyhovují či nikoliv. Umožňuje se vyhnout zásadním omylům vidět v Chomském liberálního demokrata či své zemi loajálního patriota. Umožňuje také nehrát stejnou hru s představiteli Nových hnutí (které většinou jen recyklují staré marxistické či nacionalistické recepty), které říkají: "Ano, myslím jako kachna, chovám se jako kachna, ale v žádném případě nejsem kachna, jsem Nové hnutí, a nazývat mě kachnou je hloupé škatulkování, svědčící o vašem zamrznutí v termínech Staré doby!" :))