Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysoká politika v 5 bodech...

9. 10. 2012 10:26:00
... tak, aby ji pochopili i moji přátelé z hostince Na Hamerniku mezi 1. až 4. pivem (co se jim děje v hlavách od pátého piva výše, to ví jen Pánbůh, na to je i tato logika krátká).
 cssd

1) Politika je a bude pořád stejná.

Jestli čekáte na nějaké “lepší časy” nebo “poctivější politiky”, apod. vězte, že za třicet let tady budou sedět i vaši vnuci a vést ty samé řeči o “zlodějích tam nahoře” a o tom, že to kdysi nebylo tak špatný jako dneska. I Vaši pradědové tady tloukli pěstí do stolu, že “teď, teď už to fakt přesahuje všechny meze”. Lidé budou na “ty nahoře” pořád stejně naštvaní, ať se jim bude dařit dobře nebo špatně. Za komunistů byli naštvaní, byli naštvaní deset let po jeho pádu a jsou naštvaní i dvacet let po jeho pádu. Přitom se dnes mají objektivně lépe než kdysi. Současná politika bude pro ně vždycky špatná, o té minulé si budou dělat nekritické iluze a o té budoucí neopodstatněné naděje. Tak to vždy bude a jakákoliv forma praktické politiky nebo objektivní situace občanů s tím nemá nic společného.


2) Naši politici jsou úplně stejní jako ti venku

“No to se může stát jenom u nás. Nikde jinde se tak nekrade (/takové idioty v politice nemají)”. Tak přesně toto jsem slyšel v italských barech, německých pivnicích, slovenských krčmách, polských vývařovnách, holandských coffe-shopech i chorvatských tavernách. Jo - a jen tak mimochodem i v českých hospodách. Naši politici jsou vesměs stejní, jako ti venku a ti venku se podobají těm našim. Nevěříte? Zkuste po pár letech žít v několika zemích, přijdete na to. Nebo se zeptejte nějakého tamního rodáka, co si myslí o těch svých “tam nahoře”. Každý politik je spíše okolnostmi vlečen, než aby je mohl nějak zásadně řídit. A ony okolnosti podléhají pevným zákonitostem, které jsou všude vesměs podobné.


3) Ideální stranu (politika) nikdy nenajdeš

Průměrný dospělý člověk má nějaký názor ne na jednu nebo deset, ale na několik tisíc věcí. Intelektuálnější a vzdělanější lidé dokonce na desítky tisíc věcí. Od barev, přes jídla, optické a pohybové vjemy, abstraktní otázky až po sex. V jednotlivosti často najdeme spoustu lidí stejného názoru, problém nastane, když hledáme člověka, který by měl s námi identický názor na všechny ty tisíce věcí, které v reálném životě vnímáme. Když se s někým shodneme na několika promilích životních otázek, je to normální, můžeme říci, že máme na čem stavět. Když se shodneme na několika málo procentech, dochází k souznění, které končí zamilováním, láskou nebo alespoň dobrým přátelstvím. Pokud si myslíme, že jsme nalezli někoho, s kým si rozumíme - řekněme z 50% - znamená to jen, že jsme se spletli a díváme se do zrcadla. Druhého reálného člověka z masa a kostí, se kterým bychom se shodli na polovině všech životních situací a vjemů - na celé planetě asi nenajdeme. Jak tedy chcete najít politika, který by plně a ve všem vyjadřoval vaše názory? Jak chcete najít partaj o tisících lidech, která by vám ve všem sedla?


4) Voliči nikdy nikdy “nezmoudří”, nikdy “nedostanou rozum”, nikdy nebudou volit “správně”. Nikdy.

Deset lidí má deset názorů. Někdy i jedenáct. Různých. Proto je zbytečné čekat, že většina někdy “dostane rozum” a přestane volit támty nebo naopak “dostane rozum” a bude volit tadyty. Když se nejsme schopni přestat dohadovat s manželkou ani na desetidenní dovolené, co jíst a nejíst, co dělat a nadělat a kam jít a nejít, považte, jak mají udržet jednotný názor miliony lidí po celé volební období. Třetina lidí z populace má podprůměrnou inteligenci. Další třetina ji má nadprůměrnou. Mohou tyto dvě třetiny společnosti najít nějakou shodu jinak než náhodou? Každá profese je ve společnosti zastoupena v promilích, vyjímečně v procentech, přičemž jen menšina za svůj život vyzkoušela profese dvě, naprosté minimum pak tři nebo více. Z toho plyne, že každý z nás máme o více než 90ti procentech populace jen velmi matnou představu, co že vlastně dělá a čím vlastně žije. Je reálné očekávat, že ten zbytek začne uvažovat stejně jako já? Že já vůbec pochopím, jak uvažuje ten zbytek společnosti? Je reálné čekat, že ti lidi dostanou “někdy (jednotný) rozum” a přestanou volit támty a budou volit tadyty?


5) Žádná strana nemůže nikdy splnit svůj volební program. Z principu.

Volební program slouží ke zvolení. Pak už je k ničemu, protože vládnout se podle něho nedá. Zvolení a vládnutí jsou dvě různé věci, jen určitá zabedněná část voličů to nechápe a nejspíš nikdy nepochopí. Je to dáno dvěma důvody: Jednak každá strana do programu píše jakýsi ideál, ke kterému by ráda směřovala, v praxi k tomu však nemá nikdy podmínky - jsou v koalici s jinými stranami (které usilují o své odlišné programy - ideály), nemají dostatek peněz, zahraniční okolnosti se mění, atd. V nejlepším se tedy podaří realizovat nějaký zpotvořený zlomek. A druhým důvodem je fakt, že sami voliči za žádnou cenu nechtějí to, pro co danou partaj volili. Jen si to často neuvědomují. Nevěříte? Volí pravici, protože slibuje nižší daně a rozhýbání ekonomiky uvolněním byrokratických bariér podnikání. Když pak pravice usedne ve vládě, a chce snížit růst důchodů a všelijakých sociálních dávek (aby mohla snížit daně) a chce usnadnit propouštění přebytečných zaměstnanců (jedna z hlavních byrokratických bariér podnikání) - hle, náměstí jsou plné protestujících, kteří obviňují vládu se zrady volebního programu a zapřísahají se, že ji už vícekrát nezvolí. Moudrá vláda zná své voliče a takový vývoj předvídá, proto dávky i daně ponechá vysoké, aby zemi uchránila před hloupými rebeliemi a mohla vůbec pomýšlet na účast v dalších volbách. U levice je to nemlich to samé - v rámci své svérázné spravedlnosti slíbí ještě více přiškrtit bohaté a ještě více rozdat “obyčejným lidem”. Když se dostane do vlády, rychle zjistí, že žádné velké škrcení nepadá do úvahy, neboť by škrtili jen slepici snášející zlatá vejce, které levice s takovou chutí pak zabavuje a rozdává těm, co produkují minimum. Takže i levicové vlády nakonec také jen tvoří rozruch, spouští akce “Čisté ruce” a různé hony na korupčníky a neplatiče daní, ale dávají bedivý pozor, aby výsledek byl víceméně symbolický. Jinak by si podřezaly větev nejen pod svým stranickým financováním, ale i pod financováním sociálně-dávkového blahobytu svých voličů z řad “obyčejných lidí”.


Tak - to je oněch pět jednoduchých pravidel, kterými lze rozluštit i nejzapeklitější problém té nejvyšší politiky až do čtvrtého piva. Od piva pátého platí logika jiná, ale tou se tady na papíře, v písemné podobě zabývat nemůžeme...

Autor: Vít Kučík | úterý 9.10.2012 10:26 | karma článku: 34.45 | přečteno: 3448x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Tomáš Vyoral

Zbraně EU sojuzu v boji s terorismem: proklamace na Twitteru, koncerty, světelné show

Vzhledem k tomu, že soudruzi z EU neví, kam dříve kondolovat (do Španělska, Francie, Německa či Finska) dovolil jsem si pro ně shrnout jejich hlavní zbraně v boji s islámským terorismem. Aby to měli po kupě a nešlápli třeba vedle.

22.8.2017 v 11:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Návrat do minulosti aneb kvalitu umění v Praze bude posuzovat komise

Z mediálního vyjádření primátorky Adriany Krnáčové ke kultuře jsem získala obdivuhodnou informaci. Poněkud mne vyděsila.

22.8.2017 v 10:30 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 115 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Nevinné Rusko? Nikoliv

Manipulace s dějinami je mocnou zbraní propagandy. Krádež dějin je zločin. Ve dnech okolo smutného výročí 21. srpna na sociálních sítích čítám,

22.8.2017 v 9:29 | Karma článku: 21.19 | Přečteno: 385 | Diskuse

Jiří Nápravník

Nezávislost soudců a Barnevernet řádí na Vysočině

Pan Farský řekl „Pokud pan ministr (Pelikán) říká, že spravedlnost neexistuje a je zneužívá v předvolebním boji, pak lidé musí absolutně ztratit důvěru v to, že stát funguje,”. Je to pravda a ukážu vám to na případu mých synů.

22.8.2017 v 9:28 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jaroslav Míth

Co je na kauze Čapí hnízdo podstatné? Že Babiš je kleptoman.

Podstatné je, že miliardář Babiš si za peníze určené na podporu drobného podnikání pokoutními praktikami pořídil za 50 milionů víkendovou haciendu. I když to finančně neměl zapotřebí.

22.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 328 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6086
Studoval jsem a pracoval v Praze v IT a logistice... momentálně se svou rodinou žiji na úpatí Dolomit v severní Itálii

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.