Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Korupce – co nabízí ta Vaše strana?

4. 04. 2011 14:14:00
Zveřejníme všechny státní zakázky na Internetu, a bude po korupci. Donutíme strany zprůhlednit účetnictví - a zatočíme s lobbismem. Odtajníme příjmy a platy všech politiků - a zlikvidujeme korupčníky. Tak co, jdete do toho?!

Korupce je možná tam, kde existuje model správce. Tedy někoho, kdo nevlastní daný majetek nebo moc, ale má jej za odměnu pouze spravovat, a to v zájmu skutečného majitele. A tady vzniká prastaré pokušení – jednat spíše v zájmu vlastním, než v zájmu toho, kdo mne pověřil. To znají nejen státní úředníci a politici, ale i manažeři velkých firem, soudci, policisté nebo konkursní správci. Ti všichni nakládají s mocí (a majetkem), která jim nepatří, byla jim pouze svěřena.

Aha, víme tedy KDE korupční prostředí začíná. Teď jen ono opatření, jak s ní zatočit. Tady se už návody budou trochu lišit, podle odstínu našeho politického založení:

Metoda sociálního inženýra: zaveďme konečně ta opatření!

Pirati.jpg

Politický technolog je přesvědčen, že stačí konečně prosadit několik technických opatření na zprůhlednění veřejných rozhodnutí a korupce se rozplyne na minimum. Například povinně zveřejníme všechny veřejné zakázky na internetu. Tam také zveřejníme účetnictví politických stran i majetky politiků. Nabídky budeme posuzovat anonymně (veřejně, nezávisle, odděleně...), zájemci musí mít dané kvality (bezdlužní, transparentní, ...), atd., atd. Vypadá to na první pohled moc pěkně a logicky, a nadchne zejména ten typ voličů, kteří dají jen na první dojem a dál se ve svém uvažování už nedostanou.

Zkušenosti ze světa ukazují, že žádné technické opatření korupci nijak zásadně nesnížila. V nejlepším případě mají jen malý, navíc dočasný účinek. Je to jako věčná honička s tvůrci virů a antivirových programů nebo hackery a projektanty ochran proti nelegálnímu kopírování. Ti první jsou vždy o krok (nebo dva, tři) napřed, ti druzí je dýchavičně následují a pozice si už z principu nemohou vyměnit. Sám bydlím v zemi, která má podstatně pokročilejší systém na hlídání daňových úniků (což je v principu to samé jako hlídat korupci) než ČR, a zároveň i podstatně větší objem uniklých daní.

Zatímco výsledky těchto technických opatření jsou sporné (co se týče snížení korupce nebo daňových úniků), jedno je naopak zcela jisté: samotné zavádění těchto technických opatření korupce provází a jejich zavádění stojí daňové poplatníky miliony, ne-li miliardy.

ED.jpg

Metoda levicového humanisty: najděme ty čisté!

„Vyměňte politiky! Pryč s těmi zloději, kteří jen kradou! Pošleme tam konečně ty NORMÁLNÍ, POCTIVÉ LIDI!“ Takhle křičí určitá část populace ve všech zemích světa už odnepaměti. A v žádné zemi světa se doposud ty NORMÁLNÍ, POCTIVÉ LIDI! nepodařilo nalézt. Respektive – oni tam celou dobu byli. Jakoby si nikdo nevšiml, že všichni ti politici jsou NORMÁLNÍ, POCTIVÍ LIDÉ asi tak stejně, jako my všichni. My všichni máme v sobě pevně zakódováno volit především vlastní prospěch, proto se žádní andělé nemohou najednou v politice objevit. Ledaže by skutečně přišli z nebe, či jiné planety.

Přesto čekání na ty „čisté“ je obsaženo v programech mnoha stran a dává stále dokola šanci stovkám politických kariér.

Metoda pravicového liberála: odstraňme stát!

Zde je opravdu racionální jádro – korupce je vázána na model správce. Omezme tedy objem spravovaného (tj. rozsah státu) a tím omezíme i živnou půdu korupci. Málo státu – málo korupce. Málo daní – málo daňových úniků. Ano, v tom je kus pravdy.

TOP09.jpgOvšem jen kousek, protože i když silně omezíme stát, nějaký stejně zbude. A s ním i starý problém (byť ve zmenšené verzi). Ale tyto všechny úvahy – a to je daleko podstatnější zádrhel – se podobají spíše přemítání o nějakém snovém Slunečním státě, vzhledem k okolní realitě, která směřuje celosvětově spíše opačným směrem: ke stále složitějšímu sociálnímu systému, kde úloha státu spíše roste než klesá. Strohou realitou zkrátka je, že přes všechny problémy, které různé odstíny socialistického přerozdělování působí, o nějakém výraznějším prosazování minimálního libertánského státu ve světě nenajdeme ani stopu. Možná někdy v budoucnosti, ale rozhodně ne teď.

To také limituje použití minimálního státu jako metody proti korupci na metodu použitelnou buď jen teoreticky anebo jen v omezených, konkrétních případech (např. privatizace státních firem).

VV.jpgNabídnout úplatek v severských zemích je stejně snadné jako v Čechách – přesto se to sice děje, ale méně často. Typickému Norovi by to bylo především trapné, nepatřičné. Snížení k nelegálním praktikám by dokazovalo jeho neschopnost uspět podle legálních pravidel. Přijetí úplatku by bylo pociťováno s podobnými pocity trapnosti – jako morální selhání, které zůstane jako trvalé šmouha na duši, kterým znehodnotí sám sebe před sebou.


V Čechách naopak úspěšné nabídnutí úplatku znamená frajerskou schopnost „šikovně zařídit věci“ a takový člověk má neformální kredit toho, kdo „se vyzná a ví jak na to“. Příjemce úplatků má zase neformální status moci a důležitosti, toho, kdo „něco znamená“ a umí si takové místo zajistit.

Konečné řešení – nejpomalejší řešení

Země s nejmenší mírou korupce, vyplývající z výsledků šetření Transparency International (mezinárodní organizace, zabývající se korupcí), jsou země jako Belgie, skandinávské země, Velká Británie, Kanada, USA, Švýcarsko, Austrálie, apod. Následují země jižní Evropy, v druhé polovině jsou např. Čína a Rusko, závěr peletonu patří rozvojovým, chudým a chaotickým zemím Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Korruption2.jpgZajímavé je, že u zemí s nejmenší korupcí není známo, že by uplatňovala nějaká zvláštní protikorupčníopatření. Dokonce se nadá ani říci, že by to byly libertánské země s minimálním podílem státu - příkladem jsou skandinávské země, tradičně s nízkou korupcí, ovšem s mohutným státním přerozdělováním a daněmi, s nadsázkou řečeno – napůl socialistické země. Co tedy tyto země spojuje?

Obecně se dá říci, že všechny země první desítky jsou mnohaleté, svobodné liberální demokracie s (nyní odhlédneme od specifické vyjímky, kterou je Japonsko) individualistickou protestantskou tradicí.

„Ale když v té naší zemi to bez úplatků ani nejde, je na tom všechno postavené, dělají to všichni“ – je častá námitka těch, kteří uplácejí. Nemají však pravdu. Jde to, je to jen méně snadné. Ostatně s úplatky to jde snadněji všude, i v severských zemích, přesto se tam uplácí méně. Není to věc nutnosti, ale individuální volby. A individuální volba vychází z individuálních žebříčků hodnot.

Z toho plyne, že řešení korupce není v žádném konkrétním opatření, ale v tradici, klimatu celé společnosti. V hodnotách a denním chování milionů lidí. V běžných ctnostech, chcete-li. A to se nemění ze dne na den, nezmění ho nějaký zákon nebo informace na internetu. Tradice je jako vzrostlý, mnohasetletý strom – mění se s generacemi, trvá generace a lze ji měnit jen tam, kde se nové generace utvářejí – tj. ve školách, ale ještě spíše v rodinách. Tam děti nevědomým odpozorováváním od rodičů vytvářejí nejen nové tradice, ale i osobní hodnotové systémy.

„To je zase jenom prázdné moralizování. My chceme rychlou akci. A hned!“

To je smutná zpráva pro voliče mnohých politických stran (a straniček), které na všelijakých protikorupčních návrzích postavily svou existenční kampaň. Ta může být buď naivním aktivismem nebo naopak chladným kalkulem k získání pozornosti, protože buď jak buď jsou takové pokusy odsouzeny k nezdaru. Rychlé řešení, které by naráz změnilo národní zvyklosti, bohužel neexistuje.

Dokud nebude pocit ušpiněné trapnosti Čechů a Češek při nabízení a přijímání úplatků dostatečně veliký, dokud budou přesvědčení, že se to týká jen politiků a „těch nahoře“, dotud se s korupcí nic podstatného nestane.

Což může být nakonec i dobrá zpráva. Říká totiž, že nejsme odkázání na to, co vymyslí „oni“. Říká, že řešení máme v rukou doslova my všichni...

Autor: Vít Kučík | pondělí 4.4.2011 14:14 | karma článku: 27.66 | přečteno: 2760x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Chěl bych vidět někoho, kdo chce volit prof. Drahoše

Kdo může, proboha, volit prof. Drahoše? Co je to za lidi, těch 16%, co ho chce volit? Vítači, sluníčkaři a ti další? Hanba vám!

22.8.2017 v 11:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Když čert kálí na jednu hromadu…

Nevím, v jaké konstelaci byly hvězdy v pátek 18.8. 2017, ale muselo to být něco hodně divného. Povím Vám o dvou událostech té noci, jedné jsem se stal přímým účastníkem, tu druhou si bohužel „vyžral“ až do dna jeden můj známý...

22.8.2017 v 10:52 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Dvořák

Škodlivý hidžáb, štváč Zaorálek, bláznivý Trump

Už samotný název blogu prozradil víc než dost o tématech aktuální nástěnky, která stojí za pozornost.

22.8.2017 v 10:18 | Karma článku: 6.15 | Přečteno: 129 | Diskuse

Pavel Chalupský

Je reror error?

Teror má mnoho podob, funkcí, projevů a cílů. Teror patří nyní mezi nejfrekventovanější slova. Teror má nyní svoji mediální pozornost. Teror nyní dosahuje svých cílů. I díky nám. Kdo seje vítr, sklízí bouři?

22.8.2017 v 10:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Roman Máca

Myslitelé z diskusí na novinky.cz obhajující okupaci vlastní země

Diskuse na webu novinky.cz jsou místem známým vysokou mírou výskytu rudohnědé demence a primitivismu. Nabízí se tak pohled, co "novinkáři" vyplodili pod článkem věnovaným výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

22.8.2017 v 9:25 | Karma článku: 25.72 | Přečteno: 745 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6086
Studoval jsem a pracoval v Praze v IT a logistice... momentálně se svou rodinou žiji na úpatí Dolomit v severní Itálii

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.